Close

Zpravodajství

3. Zpravodajství v současné skladbě rozhlasového programu, odlišnost zpravodajství jednotlivých okruhů Českého rozhlasu a soukromých rozhlasových stanic

3.1. Role zpravodajství v privátním rozhlasovém prostoru:

Role zpravodajských relací v privátním sektoru není ve většině případů rozhodující. Privátní media jsou totiž z podstaty své existence1 zaměřena na maximální výkon v podobě maximální poslechovosti2. Právě ta totiž komerčním stanicím zajišťuje atraktivitu z pohledu zadavatelů reklamy. Čím více reklamního času takové médium prodá, např. v kategorii prime time3, tím více vydělá. Maximálně se tedy zaměřuje na tu část potenciálních posluchačů, kterou může nejsnadněji oslovit. Jde tedy o masové publikum se všemi jeho typickými aktuálními znaky: touhou po zábavě, minimalizaci mluveného slova, maximalizaci poslechu hudby atd. Nutno ale doplnit, že privátní rozhlasové stanice jsou také limitovány obsahem licence udělené Radou pro rozhlasové a televizní vysílání. Například Rádiu Impuls licence ukládá 32 % mluveného slova v průběhu celodenního vysílání a z něj 25-28 % zpráv a informací4.

3.2. Role zpravodajství ve veřejnoprávním rozhlasovém prostoru:

Vycházejme z předpokladu, že veřejnoprávní stanice v Česku nemusejí, na rozdíl od privátních stanic, a priori usilovat o maximální poslechovost. Neživí je totiž příjmy z reklamy5 ale příjmy z koncesionářských6 poplatků7. Znamená to tedy mimo jiné, že se může, zjednodušeně řečeno, zaměřit nikoliv na kvantitu posluchačů, ale na jejich kvalitu.

Tento fakt se promítá i do bohatší struktury, obsahu, většího počtu a řazení zpráv i zpravodajských relací. Samozřejmě, vše je závislé na formátu konkrétní veřejnoprávní stanice. Jinou roli sehrává zpravodajství v profilu stanice mluveného slova (např. Rádio Česko) a jinou sehrává např. v profilu širokospektrální stanice Praha.

3.3. Postavení rozhlasových zpravodajských relací v denním vysílacím schématu:

V průběhu dne se struktura a obsah zpráv mění v závislosti na zpravodajských událostech a také s ohledem na biorytmus a denní režim většinové části posluchačů. Večer jde především o konkurenci televizního vysílání. Přes den převládají nejdůležitější události s převahou domácích, večer převládají oddechovější témata, přibývá zahraničních.

3.4. Propojení rozhlasového zpravodajství s publicistikou:

V hlavních zpravodajských relacích veřejnoprávních stanic v Česku bývají pravidelně odkazy na další publicistiku. Například u Radiožurnálu jde o „Ozvěny dne“. Relace obsahuje průřez všech nejdůležitějších zpráv dne: zpráv z regionu, celostátního charakteru, zahraniční (většina zpráv nemá pouze čtenou, ale také zvukovou podobu), z nichž některé obsahují v závěru anonci na následující publicistický pořad.

Poznámky:

1 231/2001 Sb. Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání.

2 Oficiální výzkum poslechovosti rozhlasových stanic (do roku 2005 společně s tiskem v Mediaprojektu) provádí Radioprojekt. S použitím metody CATI se sbírají data od 30000 respondentů ročně. Je tzv. „jednotnou měnou“ pro zadavatele reklamy.

3 Prime Time – hlavní vysílací čas; čas během dne, kdy má médium nejvyšší sledovanost; a tedy z hlediska reklamy nejžádanější část dne u konkrétních médií. Pro televizní vysílání je prime-time večer, zatímco rozhlas lidé nejvíce sledují v hodinách dopoledních, zpravidla 6:00-9:00. Z pohledu reklamy je prime-time nejsledovanější, ale také nejdražší.

4 Rádio impuls začalo vysílat místo stávajícího rádia Alfa roku 1999. Platnost licence od 25.2.1999 byla původně šest let, poté ji Rada pro rozhlasové a televizní vysílání prodloužila do 25.2.2013. Dne 1. Července 2008 se změnily licenční podmínky opět a to ve snížení procentního podílu mluveného slova z 32 % na 25 – 28% v průběhu celodenního vysílání. Zdroj: http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=458, www.digizone.cz.

5 40/1995 Sb. Zákon o regulaci reklamy.

6 Dne 13. 9. 2005 nabyl účinnosti nový zákon o rozhlasových a televizních poplatcích – zákon č. 348/2005 Sb. Od 1. 10. 2005 činí rozhlasový poplatek 45 Kč. Zákon č. 348/2005 Sb. změnil rovněž dosavadní koncepci poplatkové povinnosti. V § 3 nového zákona se stanoví, že poplatníkem je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový resp. televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá tento přijímač fyzická nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.

7 348/2005 Sb. Zákon o rozhlasových a televizních poplatcích.