Close

Témata a zdroje

2. Výběr témat, informační zdroje, chod hlavních zpravodajských redakcí, práce domácích a zahraničních zpravodajů, práce rešeršistů

2.1. Chod rozhlasových zpravodajských redakcí, dělba práce:

Stejně, jako je tomu v redakcích, i v rozhlasových stanicích je přesně určena dělba práce ve zpravodajských redakcích. Nejsofistikovanější je v redakcích celoplošných rozhlasových stanic, kde jsou často jednotlivé pozice a obory přesně rozděleny (domácí, zahraniční, sport, ekonomika, motorismus atd.) Naproti tomu v menších rozhlasových redakcích a také v redakcích na krajských a lokálních úrovních se funkce i obory často kumulují oborově i pracovními pozicemi.

2.2. Interní informační zdroje rozhlasového zpravodajství1:

Velké rozhlasové stanice jsou obvykle vybaveny několikastupňovým řízením, kterému odděleně podléhají jednotlivé úseky (ekonomika, personálie, provoz, program2 atd.). Každý úsek má svou vlastní hierarchii odpovídající mimo jiné i informačním interním kanálům. Z největší části je tvoří síť redaktorů-zpravodajů pohybujících se v předem vymezeném prostoru (oborově či teritoriálně), ve kterém si také budují vlastní informační kanály. Často mají podobu „neoficiálních“ zdrojů, které následně redaktor při samotném zpracování informací do zpráv ověřuje. Jde o tzv. redakční agendu.

2.3. Externí informační zdroje rozhlasového zpravodajství:

K těmto zdrojům patří nejčastěji nakupované služby tiskových agentur, ale také monitoring jiných médií, tipy od posluchačů, informátorů, externí informační agenda v podobě emailů, telefonátů, tiskových zpráv, tiskových konferencí atd.

2.4. Kritéria pro výběr informace jako základu pro zprávu:

Novost – každá rozhlasová zpráva musí posluchači přinést novou informaci, nové poznání, nový pohled na událost. Zajímavost – nejpozorněji a nejsoustředěněji jsou sledovány ty zprávy, které jsou pro posluchače nejzajímavější. Zábavnost – zvýšení poslechovosti3 zpravodajství rozhlasové stanice bývá často podmíněno zvýrazněním jeho zábavné složky, což je typické především pro privátní média.

Nakonec je to objektivnost, nestrannost a vyváženost, čímž se myslí především oddělení zpravodajství od subjektivního hodnocení a komentáře, ověřování pravdivosti, uvádění protikladných názorů. Řadu těchto aspektů upravují a dokonce spřízňují další interní metodické pokyny a manuály. 4 A nakonec je to jasnost, srozumitelnost a přesnost, což je pro rozhlasovou zprávu z pohledu její audio podoby velmi důležité.

2.5. Nejčastější případy porušování vyváženosti a objektivity rozhlasových zpráv:

Nejčastěji dochází k tomuto pochybení v práci rozhlasového redaktora při samotném individuálním výběru informací k jejich zpravodajskému ztvárnění, dále při zpracování informací do tvaru rozhlasové zprávy, při řazení informací do zpravodajské relace a také při výběru zpráv zaměřených na mocenské elity5.

Poznámky:

1 Trampota, Tomáš. Zpravodajství. Vyd. 1. Praha : Portál, 2006. 191 s. ISBN 80-7367-096-8.

2 Programové směrnice Českého rozhlasu

3 Viz vývoj poslechovosti stanic (poslechovost včera, tisíc osob). Zdroj: Radio projekt, 1. 1.-30. 6. 2008/09/10/11.

4 Kodex Českého rozhlasu.

5 Jazyk, média, politika. Edited by Světla Čmejrková – Jana Hoffmannová. Vyd. 1. Praha : Academia, 2003. 258 s. ISBN 80-200-1034-3.